To, že se musí leccos vykazovat, u nás platí už od dávných časů. Už za dob takzvaného ‚minula‘ bylo – jak pamatuji z mládí – potřeba vykazovat to, co se děje. Takové výkazy z místa se posílaly dejme tomu na okres, odtud na kraj a odtud ještě výše, a to obvykle v populárních třech kopiích.
A ani minulý režim s tím nezačal, totéž jsme tu měli – jak známe třeba ze Švejka – už za Rakouska. Jak o tom svědčí třeba i známá zfilmovaná scéna o tom, jak se na četnické stanici sepisuje hlášení o tom, jak je místní obyvatelstvo loajální k režimu či jak byl z řad místního obyvatelstva získán placený informátor ‚Josef Vyskočil‘.
O všem se prostě musí vědět. A aby se vědělo, je třeba podávat hlášení. A aby to fungovalo, musí být podobná hlášení co nejvýhodnější, a to co se nejen obsahu, ale i formy týká. Musí být taková, aby se co nejsnáze připravovala a zpracovávala a aby současně byla co nejpochopitelnější i pro ty, jimž jsou určena.
A proto existují v oboru výkaznictví mnohé zajímavé možnosti, lze tu naprosto volně definovat formáty titulních stránek, hlaviček a zápatí, importovat údaje z Excelu a následně tisknout na výšku i šířku ve formátech A4 i A3. Je tu celá řada textových prvků, grafiky, grafů, tabulek a vzorců a dají se zde vytvářet výkazy, jež se používají ve spojení s BMD moduly roční závěrka, nákladové účetnictví a controlling.
Vždy tu jde o systém výkaznictví, který je vysoce přesný a spolehlivý, který podává dokonalý obrázek o tom, oč v něm jde.
A to je důležité. Protože ve výkazech dnešní moderní doby už nelze akceptovat něco jako třeba ve výše zmíněném Švejkovi. Kde vachmajstr hlásí vyšším instancím, že se podařilo z řad místních obyvatel získat placeného informátora, a přitom si vymyslí, jak se ‚Pepek vyskoč‘ vlastně jmenuje, a i ten padesátikorunový finanční příspěvek pro něj tak jaksi neodpovídá šestákové realitě.