Cyklokros je sport spadající pod sporty, při kterých se jezdí na kole. U cyklokrosu jde především o překonávání velkých terénních překážek, výmolů, kořenů stromů, skokánků i prudkých zatáček. Osoby, jež tomuto sportu propadli, obvykle uvidíte cestou na rozhlednu, kam se necháváte vyvézt lanovkou, jak pod Vámi projedou z kopce v šílené rychlosti, Vy si říkáte, ž tomu stromu nemá šanci se vyhnout. Uf, strom měl dost rozumu, aby se vyhnul a dotyčný na kole je momentálně ve vzduchu po tom, co najel na skokánek. Doskok a přistání se mu příliš nezdařily, kolo se smýklo po písku či štěrku, dotyčný si cvičně udělá několik kotrmelců, zvedne své tělo, následně zvedne i kolo, nasedne a jede v té šílené jízdě plné adrenalinu dál. Vy se raději přestáváte dívat na toho šílence, už tak je Váš krevní tlak kdesi v oblacích a ztrácí se Vám navíc z dohledu.

A co tento sport obnáší kromě odvahy, vhodného vybavení i oblečení a ochranných pomůcek? Jako každý jiný sport i tento vyžaduje trénink a získání zkušeností, na jakém povrchu se kolo jak zachová, jak vyrovnat stabilitu při letu vzduchem, jak zůstat v klidu a nezpanikařit, když se něco nepovede podle Vašich představ. Každý takový rozumný byker začíná na menším kopci a s méně obtížným terénem a náročnost tréninku zvyšuje postupně. Opravdu nepřijde k prudké cyklokrosové dráze bez jakékoli přípravy a nesjede ji, jako by to dělal každý den a o nic nešlo. Člověk, který by toto zkusil zcela bez přípravy, se dá považovat za velkého hazardéra se zdravím i životem nejen svým, ale také lidí okolo.

Cyklokros, stejně jako každý jiný sport je o dřině a přípravě. Je o vítězství nad sebou i nad ostatními soupeři. Je o adrenalinu, rozmyslu, obratnosti a rychlosti. Má svá bezpečnostní opatření, pravidla, zkrátka vše, jako každý jiný sport. Zkusíte ho také nebo Vás to neláká?