Pokud někdo tvrdí, že jsou pro něho peníze absolutně nezajímavé, pak jich má buď mnoho nebo žije nějakým alternativním způsobem. Anebo nemluví pravdu. Peníze byly, jsou a budou, pro lidstvo velice důležité. § Pokud bychom pominuli platidla, mezi která patřily různé materiálové hodnoty, jako například nástroje, zbraně, dobytek, obilí, pak bychom první skutečné mince našli ve staré Číně už tisíc let před naším letopočtem.
§ Antickými penězi mohli lidé platit o tři staletí později v dnešním Turecku.

A pak už se rozeběhly po celém světě. Během několika dalších desítek let už mince cinkaly i v Řecku a Itálii. Někdy měly ale prapodivné tvary.
– Thajci používali stříbrné kruhy.
– V Číně bronzové ulity.
– V Japonsku malé destičky.
Nejpozoruhodněji asi vypadaly mince jako delfíni a motyky.

Škoda, že se neudržel pražský groš

Na našem území mají zásluhu o vznik platidel Keltové. Souviselo to s tím, že uměli těžit a následně i zpracovat potřebné kovy. Neznámějšími jsou takzvané „duhovky“.
§ Nejvíce zasáhly do naší a později i světové ekonomiky slavné PRAŽSKÉ GROŠE, které nechal razit král Václav II. v roce 1300 a na trhu se udržely neuvěřitelných tři sta čtyřicet čtyři let.

§ Však také bylo Václavovo přání, aby mince byla „stálá a věčná“.
Pokud bychom se zamyslili nad názvem „platidlo“, který se používá dodnes, možná bychom byli překvapeni jeho tak trochu romantickým vznikem. Kolem roku 1000 se na našem území platilo plátěnými šátečky, které přidaly tento termín do našeho slovníku. Jestliže by se někdo pídil po největším dochovaném platidle, pak se jedná o opracovaný kámen ve tvaru prstence, jehož průměr byl dva a půl metru. To se asi obchodovalo docela namáhavě. Ale to se naší země netýkalo.
§ Tyto „drobné“ obíhaly na Palauských ostrovech.
– Dnes se tam platí americkým dolarem.
– Také docela tvrdá měna.