Pokud nejste pravidelnými návštěvníky nejrůznějších fitcenter nebo běžci, kteří každé ráno úderem šesté hodiny vybíhají ze svých obydlí, aby před nástupem do zaměstnání splnili svůj denní běžecký rituál, patříte pravděpodobně do skupiny druhé.

Tedy mezi ty, kteří fitcentrum navštíví jednou do roka, obvykle 2. ledna v rámci novoročního předsevzetí zhubnutí patnácti kil, nejlépe do týdne (což se kupodivu nikdy nepodařilo a proto jste s tím okamžitě přestali) a běžecké boty nazouváte někdy 1. června, kdy je zřejmé, že plavková sezóna je zde a vy opět nevypadáte jako slečna z titulní strany časopisu. Tak to nakonec stejně vzdáte, protože si uvědomíte, že do první koupačky už s těmi špíčky asi stejně moc nenaděláte a jdete raději na pivo. Každý, kdo patří do této skupiny, na svůj nepravidelný sportovní výkon obléká a obouvá deset let staré sportovní oblečení a obutí, protože má pocit, že si nemusí pořizovat nové, když ho stejně vytáhne dvakrát do roku.

Možná to ale není ten nejlepší přístup, protože tím jste vlastně sami nad sebou zlomili hůl. Třeba by to chtělo opačný přístup. Ten spočívá v tom, že si zajdete do obchodu, ve kterém si koupíte hříšně drané značkové sportovní oblečení a obutí, ve kterém ale vypadáte prostě skvěle. Navíc jsou z materiálů, které jsou určeny přímo na daný sport, nikterak vám nepřekáží a dodávají pocit komfortu. Když si totiž takový cvičební úbor přinesete domů, zaručeně vám bude líto nechat ho se jen tak povalovat ve skříni, ale budete se v něm chtít předvést. Možná si také uvědomíte, že v nových vylepšených běžeckých botách se běhá o poznání lépe, než ve starých vyšmajdaných keckách, které se vám poflakují pod regálem v komoře. Také už si nejspíš ani nevzpomenete na své staré, plandavé, bavlněné triko, které jste kdysi dostali jako reklamní dárek za vypití pěti panáků vodky na diskotéce někde v Horní Dolní.